Vítejte na webu o rychlerostoucích dřevinách, především o japonských topolech !

Prodej sadebního materiálu

17. března 2012 v 20:14 |  Produkty - CENÍK
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský se sídlem v Brně mi dne 24.11.2006 pod čj. 0204/REG/2006 udělil registraci č.1260 pro uvádění sadebního materiálu do oběhu.
V roce 2011 proběhla kontrola matečnice Státní rostlinolékařskou správou, Obvodním oddělením v Náchodě, bez závad a rozhodnutí o oprávnění k vystavování rostlinolékařských pasů, které bylo vydáno dne 12.5.2010 pod čj. SRS 019661/2010, zůstává v platnosti.
===================================================
Nabízený sortiment :



Příjem objednávek pro rok 2012 uzavřen, přijímáme objednávky na další rok.





Topoly:
JAP - 105
JAP - 104
NE - 42
P - 468
P - Dolomiten - 202
P - Androscoggin - 454

Vrby:
S - albBrn - 117
S. daphnoides Vill.
====================================================


Vše prodávám ve formě asi 20 - 23 cm dlouhých "řízků".

Minimální odebrané množství je 100 ks.


Nejlepší je osobní odběr, případně zasílám na dobírku (ceník České pošty) a účtuji balné 20,- Kč.

V případě zájmu telefonujte nebo pište na kontaktní e-mail, jako předmět uvádějte "Objednávka"



 


Japany - Výsledek plošného měření

4. února 2012 v 10:42 |  Pěstování RRD
Japany po 4 letech

Před vánocemi jsem provedl srovnávací měření japanů (Jap 104), které byly vysazeny v r. 2008. Chtěl jsem především zjistit porostní zásobu na plantáži, vyrovnanost porostu a rozdíly mezi stromy v plném zápoji na plantáži (hustota výsadby 10 000 řízků/ha) a rostoucích solitérně respektive v řadě o sponu 3 m.


A co jsem zjistil?

Na výměře cca 0,7 ha jsem vybral 3 plochy o výměře 100 m2. První byla poblíž potoka, druhá o něco výše ve svahu, ale cca 25 m od nedalekého "jarního" prameniště a konečně třetí u horního okraje pole cca 35 m nad "jarním" prameništěm. Vzdálenost mezi první a druhou plochou byla 25 m a mezi druhou a třetí 50 m. První plocha byla vybrána v místech s vizuálně nejlepším porostem, druhá s vizuálně nejhorším porostem a třetí byla jakýmsi průměrem.
Plochy jsem vytyčil a provedl měření průměru paty kmene cca 10 cm nad zemí. V každé ploše jsem následně pokácel jeden strom přibližně s "průměrnou" výškou daného zkušebního čtverce a průměrnou sílou kmene. Kromě těchto stromů jsem pokácel 4-letý topol rostoucí v řadě a teoretickém sponu 3x3 m. Tyto zkušební kmeny jsem dále...

Kam dál